Mobilita pro všechny? Nejsou to jen cyklostezky.
Evropský týden mobility se nese ve znamení udržitelné městské mobility. Nejde však jen o cyklodopravu. Jejím základem musí být správně nastavený integrovaný přístup v dopravě.
„Spalováky“ nahradit elektromobily a co nejvíce využívat kola…
V představách běžných lidí – ale často i zástupců měst a obcí – právě toto představuje udržitelnou městskou mobilitu. Faktem ale je, že mobilita pro všechny, a tedy i udržitelné bydlení včetně udržitelné dopravy, může fungovat pouze při správně nastaveném integrovaném přístupu k dopravě.
Co to znamená?
„Přesun z jednoho dopravního módu na druhý by měl být co nejjednodušší a pohyb po městě co nejrychlejší. Prioritou jsou chodci. Veřejný prostor by měl být maximálně bezbariérový, bezpečný, kvalitní a ideálně i hravý 😊,“ říká Miloslav Jurík, výkonný ředitel společnosti Studio 21.
Chodec, cyklista, veřejná doprava, auto
Právě toto pořadí by mělo být pro města a obce klíčové při nastavování priorit podpory mobility ve veřejném prostoru. Jeho bezbariérovost, maximální bezpečnost a kvalita umožňují, aby se při pohybu po městě cítili bezpečně chodci, včetně seniorů, malých dětí, ale i osob na vozíku či s jiným hendikepem. A zároveň, aby pro ně byl pohyb po městě příjemným zážitkem.
V obytných zónách a centrech měst nejde jen o snižování rychlosti kvůli předcházení tragickým nehodám, ale i o omezení pohybu aut – protože nahrazení spalovacích motorů elektromobily neznamená méně aut a neřeší dopravní zácpy. Součástí musí být také úprava parkovací politiky, která předchází kolizím chodců s auty způsobeným například špatně zaparkovanými vozidly.
Kolo jako ideální dopravní prostředek na střední vzdálenosti
Kolo by mělo být alternativou pro středně dlouhé vzdálenosti, tedy zhruba do 15 minut jízdy. Při rychlosti 20 km/h je to přibližně 5 kilometrů – což už je poměrně značná vzdálenost. To však vyžaduje nejen bezpečnou síť cyklostezek, ale hlavně související infrastrukturu.
„Strategické plánování infrastruktury a provázanost cyklodopravy s ostatními formami dopravy jsou nezbytné, pokud má být integrace dopravy a rozvoj cyklodopravy úspěšný,“ upozorňuje Miloslav Jurík.
Důležité je také napojení na veřejnou a ideálně i regionální železniční dopravu.
Veřejná doprava pro delší vzdálenosti
Při správně nastaveném integrovaném dopravním systému by měla být bezpečná, spolehlivá a rychlá veřejná doprava hlavním prostředkem pro delší vzdálenosti. Systém může doplnit sdílená auta nebo síť taxislužeb.
Maximální propojení jednotlivých forem dopravy vyžaduje také budování záchytných parkovišť typu „Park and Ride“ na okraji měst pro dojíždějící – tak, aby mohli snadno přestoupit z auta na veřejnou dopravu.
Ve městě pak musí být propojení zastávek veřejné dopravy s parkovišti pro kola a stanicemi sdílených kol.
„Ačkoli se již v některých městech tyto systémy začínají objevovat, pokud mají opravdu fungovat, je nezbytné, aby byly vždy sladěny s veřejnou dopravou – a ta musí být spolehlivá,“ připomíná Jurík.
Bez cykloinfrastruktury to nepůjde
Právě v okolí zastávek MHD, veřejné dopravy nebo vlakových stanic by měly být samozřejmostí bezpečné úschovny kol.
„Jedná se o kvalitní, funkční a bezpečné cyklostojany, cykloboxy – ideálně s možností nabíjení elektrokol – zařízení pro jednoduchý servis, možnosti sdílených kol apod.,“ vysvětluje Miloslav Jurík.
Mnohá města a obce jsou v tomto směru již aktivní, první vlaštovky se objevují i u škol, ale je potřeba více motivovat soukromý sektor. Právě ten totiž nejčastěji generuje velké množství aut, často s jediným cestujícím.
Přitom na jedno parkovací místo pro auto se při vhodném řešení vejde až 10 kol. „Zvažovat lze i vícepatrové cyklostojany, které šetří místo,“ dodává Jurík.
Firmy tím ušetří nejen za drahá parkovací místa, ale zároveň poskytují zaměstnancům benefit. Motivací může být například komfort v podobě uzamykatelných skříněk v kolárně, nabíjecí stojany pro elektrokola, nebo servisní stanice.
„Dalším benefitem může být poskytnutí firemních sdílených kol nebo elektrokol, která zaměstnanci mohou operativně využívat například pro přesun na pracovní schůzku,“ říká Jurík.
Bezpečnost i v podzemních garážích
Zvláště u velkých budov s mnoha firmami a vysokým provozem aut může být pro cyklisty nebezpečné pohybovat se v podzemních garážích. Developer, správce nebo firma ale mohou vyjít vstříc a umístit cykloparkování v bezpečných a přístupných místech v rámci garáže, s ohledem na bezpečnost a pohodlí zaměstnanců.
Výhodou pro zaměstnance, kteří dojíždějí z větších vzdáleností, je možnost využít cyklovlaky v rámci integrované dopravy.
Příklady dobré praxe ze zahraničí
„Kvalitu života ve městě výrazně ovlivňuje kvalita veřejné dopravy a priorita daná chodcům a cyklistům. V tomto směru nám mohou být inspirací mnohá zahraniční města – například v Nizozemsku, Německu, Skandinávii, ale i blízká Vídeň.
Velký pokrok v posledních letech udělal Paříž, která ukazuje, že při správném nastavení priorit lze dosáhnout změny velmi rychle,“ uzavírá Miloslav Jurík.
