Případů, kdy realizaci i přes skvělý projekt zkazí padělky nebo nekvalitní provedení, protože investor se snaží dodatečně ušetřit na nákladech, každoročně přibývá.
Ačkoli to na první pohled vypadá jako skvělé, cenově přijatelnější a průchodné řešení, zejména když jde o obec či město, výsledkem jsou dříve či později drahé opravy, dokonce potřeba výměny nekvalitních prvků, které jsou již nefunkční, a dokonce představují hrozbu pro bezpečnost uživatelů – děti a obyvatele, pro které byl prostor navržen. A pokud byl projekt spolufinancován i z eurofondů, je to ještě důvod k zamyšlení navíc. Proč se tedy investoři uchylují k těmto řešením a kde dělají nejčastější chyby?

Problém? Neodborné definování kritérií

„Největší problém vidím v neodborném definování kritérií při výběru dodavatele. Investor si dá hodně práce a času při řešení kvalitního projektu, a pak celý záměr padne na pracovníkovi úřadu, který nemá chuť, možná ani časové možnosti připravit odborné kritérium ve výběrovém řízení. Nejjednodušší, nejpohodlnější a nejalibističtější je vybrat dodavatele s nejnižší cenou. Což samozřejmě vede k záměně navrhovaných řešení,“ upozorňuje na častou realitu autorizovaný architekt Studio 21 Juraj Jurík. Tlak na cenu a termín dokončení projektu včas způsobuje, že si vyberou dodavatele, který nerespektuje projektovou dokumentaci, dokonce ani požadavky investora na požadovanou úroveň kvality, bezpečnosti a odolnosti. „Často tak vyhrávají neseriózní firmy, které sice ve veřejném výběrovém řízení deklarují dodání řešení v souladu s projektem, případně kvalitatívní ekvivalent, ale v konečném důsledku vyjdou peníze obce či města vniveč,“ varuje.

Nejde totiž pouze o změnu výrobků z kvalitních na nekvalitní, a stále častěji i o nahrazování originálních řešení za nekvalitní padělky, ale také o záměnu kvality materiálů či kvality odvedené práce a nedodržení technologických postupů. „Výsledkem je pak realizace, která se barevně a tvarově snaží podobat původnímu projektu, ale kvalitou, bezpečností a dalšími parametry daleko zaostává,“ dodává. Nižší nabídka tak doslova zlikviduje celý projekt, přičemž není levnější: je předražená o drahou údržbu a opravy, a kvůli nízké životnosti herního zařízení je často i potřeba jeho výměny.

Rozhodnutí je na investorovi

Dá se vůbec tento trend zvrátit? „Rozhodnutí je na investorovi,“ zdůrazňuje Juraj Jurík. A to, zda chce na začátku ušetřit, a pak v krátkém čase připlatit náklady několikanásobně, nebo investuje na začátku trochu více, a potom má prostor investované finance použít na další rozvoj. „V samosprávě bych mohl uvést příklad otevírání hřiště před volbami s cílem získat volební hlasy s tím, že snad si občané za pár let nebudou pamatovat, jak dlouho hřiště sloužilo. A pak postavit znovu něco nového, co bude sloužit pár měsíců, než se to pokazí,“ konstatuje Juraj Jurík. U developerů to může být způsob, jak rychle a levně prodat byty s „nějakým“ hřištěm. „Naštěstí, přibývá osvícených samospráv i developerů, kteří se drží hesla – nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat levné věci. Tam se výsledek ukáže po letech, kdy obce/města prosperují a vyvíjejí se i developeři, kteří budují promyšlené obytné areály, kde se stále dobře bydlí,“ dodává autorizovaný architekt.

Alfou a omegou je respektování projektu

Nesnažte se tedy šetřit na nesprávném místě. Jak zdůrazňuje Juraj Jurík, realizace by vždy měla být plně v souladu s projektovou dokumentací. „Projektová dokumentace přesně stanovuje rozměry herních prvků nejen kvůli bezpečnosti, věkové a váhové rozmanitosti uživatelů, zejména když jde o nechráněný veřejný prostor. Rozměry jsou důležité i kvůli jejich umístění na hřišti, aby byly dodrženy bezpečnostní odstupové vzdálenosti nezbytné při hře dětí různých věkových skupin i jejich počtu,“ konstatuje. Takzvaná bezpečnostní zóna je důležitá pro případ náhodného pádu dítěte z herního prvku. „Při pádu do tohoto volného prostoru musí být zároveň dítě tlumené dopadovým povrchem, který absorbuje náraz a snižuje riziko vážného zranění,“ vysvětluje Juraj Jurík. To je další problém při snaze šetřit na nesprávném místě – často je dopadový povrch tlumící pád nesprávně navržený a nesprávně realizovaný, nebo dokonce chybí. Případně jde o neprofesionální montáž herních prvků s nesprávně zrealizovanými základy pro herní prvky, což následně vytváří bezpečnostní riziko při hře dětí. „Kvalita materiálů herních prvků je také důležitá, zejména kvůli odolnosti vůči povětrnostním podmínkám a případnému vandalismu,“ dodává.

I proto, jak apeluje na závěr architekt, investice do kvalitnějších materiálů a realizace se vyplatí. „Je to důležité nejen v menších obcích, ale nezbytné ve větších městech a často navštěvovaných areálech pro děti, kde je intenzita využívání hřišť ještě významnější,“ upozorňuje. Jako investor tím šetříte peníze nejen při údržbě a prodlužování životnosti hřiště, ale i při opravách – náklady na vybavení, následnou montáž, případně betonáž a podobně. Kvalitní řešení by totiž mělo přežít desítky let, ne jen jedno funkční období.