Veřejný prostor pro všechny? Dívky to vidí jinak

Obvykle jsou veřejné prostory navrhovány tak, aby byly tzv. genderově neutrální – bez ohledu na pohlaví. Různá nádraží, letiště, nákupní centra či kanceláře typu „open space“ nerozdělují ani neposkytují prostor uživatelům na základě jejich pohlaví.

Ale co parky? Veřejné prostory obytných zón nebo prostory v blízkosti škol? Jsou tyto lokality skutečně navrženy a určeny pro všechny?

Představte si dnešní den, když jste šli do práce. Nebo svůj víkend. Nebo chvíle a prostředí, kde venčíte svého domácího mazlíčka. Pokud žijete ve městě, stačí se podívat z okna a pozorovat okolí.

Co jste viděli? Jaký byl váš dojem? Bylo tam více starších lidí, mladších, byly tam děti? Bylo tam více chodců, nebo příliš mnoho aut? Byli tam cyklisté?

A nebo – bylo tam více žen, nebo naopak mužů?

I když to na první pohled nemusí být zřejmé, přestože žijeme ve 21. století, stále existuje genderová nerovnost. A to i ve využívání veřejného prostoru.

Otázkou je, kde a kdy tyto rozdíly začínají? Na kterou oblast bychom se měli zaměřit, aby tomu tak nebylo?

Obecně platí, že malé děti fungují ve veřejném prostoru do určitého věku s určitou asistencí. V období dospívání však tato asistence už většinou není potřebná. Dospívající chtějí poznávat svět a být jeho součástí bez pomoci dospělých. Pokud tedy chceme, aby svět objevovali stejně, bez rozdílu, zda jsou chlapci nebo dívky, musíme se primárně zaměřit na veřejné prostory určené dětem a dospívajícím.

Britská nezisková organizace Make Space for Girls, která se zabývá výzkumem veřejných prostor pro dívky, zároveň vede kampaň, jejímž cílem je upozornit na nerovnost ve využívání parků a veřejných prostor dospívajícími dívkami. Ve své kampani upozorňuje na výzkum Stockholmské univerzity, který zjistil, že veřejné prostory z hlediska dospívajících skutečně využívá až 80 % chlapců, ale pouze 20 % dívek.

Samozřejmě, rozdíly nejsou jen věkové, ale také osobnostní, kulturní, rodinné, vzdělanostní či náboženské.

Co však stojí za tak výrazným rozdílem ve využívání prostor? Proč náhle tentýž veřejný prostor není až tak veřejný?

Na nerovnováhu ve využívání veřejného prostoru chlapci a dívkami už od raného věku upozorňuje i další výzkum nizozemského městského geografa Gerbena Hellemana. Ve svém výzkumu městského prostoru poukazuje na genderovou nerovnováhu v jeho využívání, hledá příčiny této nerovnováhy a způsoby, jak jí předejít.

Řekli byste, že až dvě třetiny dětí hrajících si venku jsou chlapci a pouze jedna třetina jsou dívky?

(Zdroj: urbanspringtime.blogspot.com/girls-in-public-space
thiscitylife.ca/post/how-to-design-public-spaces-for-girls)